Připravená škola čeká na rozhodnutí státu. Mratín a Nová Ves samy stavbu nezvládnou

Mratín a Nová Ves patří mezi rychle rostoucí obce v bezprostředním zázemí Prahy. V každé z nich dnes žije přibližně 1 500 obyvatel, vlastní základní školu však nemá ani jedna. Proto se obě obce spojily a připravily projekt svazkové školy, který počítá se dvěma budovami; jednou v Mratíně a druhou v Nové Vsi.

Projekt už dávno není jen představou na papíře. Obce mají kompletní projektovou dokumentaci, pravomocné stavební povolení a podaly žádost o dotaci. Ze svých rozpočtů navíc po řadu let vytvářely finanční rezervy, aby dokázaly uhradit vlastní podíl na výstavbě.

„Udělali jsme všechno, co bylo v našich silách. Máme připravený projekt, stavební povolení i peníze na spoluúčast. Nečekáme, že stát postaví školu za nás. Potřebujeme ale, aby dodržel předpoklad, na kterém byly podobné projekty od začátku založeny, že obcím s financováním nové školské kapacity pomůže,“ říká starosta Mratína Zdeněk Novák.

„Mratín i Nová Ves se na tento projekt dlouhodobě připravují a už do něj vložily mnoho práce i vlastních prostředků. Spojili jsme síly právě proto, že společně dokážeme vybudovat školu, která bude dlouhodobě sloužit dětem z obou obcí. Bez účasti státu ale takto rozsáhlou investici samy uskutečnit nemůžeme,“ doplňuje starosta Nové Vsi Jiří Melichar.

Místo ve škole existuje. Často ale úplně jiným směrem

Obě obce mají školní docházku svých dětí v současnosti smluvně zajištěnou v okolních městech a obcích. Mratín má do roku 2030 garantována místa v základní škole v Kostelci nad Labem, Nová Ves do roku 2032 v Líbeznicích.

Formálně je tak povinnost obcí splněna. Každodenní život rodin však ukazuje, že samotná existence smluvní školy problém neřeší.

Velká část rodičů dojíždí za prací do Prahy a smluvní školy neleží na trase jejich každodenních cest. Děti proto zapisují do pražských škol, které jsou pro ně z dopravního a organizačního hlediska dostupnější. Aby v Praze místo získali, někteří rodiče přihlašují sebe i své děti k trvalému pobytu v hlavním městě, přestože fakticky žijí v Mratíně nebo v Nové Vsi.

„Na papíře můžeme mít školní docházku zajištěnou, ale musíme vnímat také skutečný život rodin. Pokud rodiče každé ráno míří za prací do Prahy a smluvní škola leží opačným směrem, je pro ně takové řešení velmi obtížné. Nelze se divit, že hledají školu tam, kam je stejně vede jejich každodenní cesta,“ upozorňuje Jiří Melichar.

Tato situace však přináší i další důsledky. Rodiny, které si kvůli přijetí dítěte do pražské školy ponechávají nebo zřizují trvalý pobyt v hlavním městě, fakticky žijí v Mratíně či Nové Vsi a využívají jejich infrastrukturu a služby. Příslušný podíl daňových příjmů však získává obec, ve které jsou formálně přihlášeny.

„Rodina u nás bydlí, využívá místní komunikace a veřejná prostranství, spotřebovává vodu, produkuje odpad i splaškové vody a využívá obecní služby. V rozpočtovém určení daní se ale její obyvatelé počítají Praze. Náklady zůstávají obci, příjmy odcházejí jinam,“ vysvětluje Zdeněk Novák.

Důsledky nepřesných údajů o skutečném počtu obyvatel se promítají také do plánování kapacit. Obce musejí zajistit dostatek pitné vody, likvidaci odpadních vod nebo svoz komunálního odpadu pro lidi, kteří na jejich území skutečně žijí. Oficiální statistiky však tyto obyvatele často evidují jinde.

„U některých služeb máme přidělené nebo zvýhodněné limity odvozené od počtu trvale hlášených obyvatel. Lidé, kteří u nás reálně žijí, se do spotřeby samozřejmě započítají, ale v evidenci obyvatel chybějí. Rozdíl potom finančně nesou obec a její skutečně přihlášení občané,“ dodává starosta Mratína.

Děti se večer vracejí do obce, kde nikoho neznají

Ještě závažnější než ekonomické dopady, je podle obou obcí postupné oslabování místní komunity. Děti z jedné vesnice ráno odjíždějí do různých škol v Praze i okolních městech. Tam si vytvářejí přátelství, navštěvují kroužky, sportují a tráví většinu dne. Domů se vracejí až večer, často jako jednotlivci, kteří své vrstevníky ze sousedství téměř neznají.

„Dítě ráno opustí obec, celý den žije v jiné komunitě a večer se vrátí jen přespat. Nemá tu spolužáky, kamarády ani přirozený důvod trávit volný čas venku s ostatními dětmi. Obec pak nevnímá jako svůj skutečný domov, ale spíše jako místo, odkud se každý den odjíždí,“ popisuje Zdeněk Novák.

Právě během školních let přitom vznikají nejsilnější přátelské a společenské vazby, které často přetrvávají po celý život. Pokud se děti z jedné obce každé ráno rozjedou do mnoha různých škol, místní dětská komunita se nemá kde vytvořit.

„Škola není jen budova, třídy a místo, kde se děti učí matematiku nebo češtinu. Je přirozeným centrem obce. Propojuje děti, rodiče, spolky i sousedy. Chceme, aby děti vyrůstaly společně tam, kde skutečně bydlí, znaly své vrstevníky a vytvářely si vztah k místu, které je jejich domovem,“ říká Jiří Melichar.

Připravené projekty mohou zůstat na papíře

Mratín a Nová Ves nyní čekají, zda vláda ve státním rozpočtu vyčlení prostředky na podporu výstavby svazkových škol. Bez státní dotace nejsou dvě obce této velikosti schopny investici samy financovat, aniž by na mnoho let zastavily veškerý další rozvoj a ohrozily zajišťování svých základních služeb.

Nejde přitom o projekt připravovaný narychlo. Obce do něj vložily roky práce i značné prostředky a postupovaly s vědomím, že stát hodlá vznik nových školských kapacit v rychle rostoucích regionech podporovat.

„Nežádáme peníze na něco, co možná jednou vznikne. Máme projekt připravený k realizaci a jsme připraveni nést svůj díl odpovědnosti i nákladů. Teď potřebujeme jistotu, že stát bude připraven nést ten svůj,“ zdůrazňuje Zdeněk Novák.

Pokud se podpora svazkových škol ve státním rozpočtu neobjeví, neznamenalo by to pouze odložení jedné stavby. Pro Mratín a Novou Ves by to znamenalo další roky, během nichž budou děti každé ráno opouštět své obce a jejich rodiče hledat školu tam, kam právě vede cesta do zaměstnání.

„Rozhoduje se nejen o tom, kde budou naše děti chodit do školy. Rozhoduje se také o tom, zda z Mratína a Nové Vsi budou skutečné živé obce, ve kterých vznikají vztahy a komunita, nebo jen místa, kam se lidé večer vracejí z Prahy přespat,“ uzavírají společně starostové Zdeněk Novák a Jiří Melichar.