Chytré bydlení už není sci-fi. Které technologie jsou už dnes novým standardem?

Jedním z prvků, kterých si klienti při prohlídkách většinou všimnou jako prvních, je samotný vstup do domu. Klasické zámky na klíč už nějakou dobu nahrazují moderní technologie, jako jsou čipové systémy, mobilní aplikace nebo, zatím spíše výjimečně, biometrické skenery umožňující otevírání dveří pomocí rozpoznání obličeje či otisku prstu. Jasnou výhodou je větší pohodlí obyvatel domu, tím ale přínosy těchto technologií nekončí. Nemusíte se například obávat, že někde zapomenete nebo ztratíte klíč, ani si v takovém případě nechávat vyrábět nový u zámečníka. Přístup lze navíc kdykoli vzdáleně odebrat nebo naopak dočasně přidělit. To se hodí například tehdy, když máte objednaný úklid nebo potřebujete do domu vpustit řemeslníky či návštěvu. Majitelé zároveň získávají poměrně dobrý přehled o tom, kdo a kdy do domu vstupuje, a odpadají tak i starosti s tím, kam zase zmizel náhradní klíč.

S bezklíčovým vstupem mají praktickou zkušenost například v Rezidenci PO7SKÁ na pražských Vinohradech. Rezidenti zde mají k dispozici chytrý domácí telefon s dotykovým tabletem a funkcí rozpoznání obličeje, kamerový systém s interkomem u vstupních dveří i čipový přístupový systém do domu. „Klienti bývají při prohlídkách překvapení, že v domě z počátku minulého století otevřou dveře obličejem. Je to první věc, na kterou se pak ptají,“ říká Kateřina Mládková, manažerka obchodu developerské skupiny SATPO. Zkušenosti z prodeje přitom podle ní ukazují, že klienti nechtějí složité systémy, k jejichž obsluze je potřeba technik. Hledají řešení, která fungují intuitivně a která lze v případě potřeby ovládat také běžným vypínačem.

Bezklíčový vstup je přitom pouze jednou z funkcí, které dnes technologie chytrých domů nabízejí. Mobilní aplikace toho zvládnou mnohem více. Kromě toho, že přes telefon můžete na dálku vpustit do domu návštěvu, lze jejich prostřednictvím kontrolovat záznamy z kamery u vchodu nebo ovládat vytápění, chlazení, stínění či osvětlení celého objektu. Jednotlivé prvky spolu navíc vzájemně komunikují, nejde tedy jen o soubor nesouvisejících zařízení. Když nikdo není doma, byt se automaticky přepne do úsporného režimu a před návratem obyvatel naopak připraví ideální podmínky. Chytrá domácnost tak funguje jako propojený ekosystém.

Nejlepší technologie nejsou vidět

Nejenom chytré vstupy či biometrické skeny obličeje pro přístup do budov na dálku se stávají běžnou součástí moderního městského bydlení. Příklady napříč dalšími různými rezidenčními projekty odrážejí širší aktuální trend – technologie se stále častěji přesouvají do pozadí a řadu z nich si obyvatelé bytů ani neuvědomí, dokud je nezačnou postrádat.

Například tradiční výstražné systémy a alarmy jsou postupně nahrazovány technologicky vyspělejšími řešeními. Poměrně běžnou součástí vybavení jsou dnes kamerové systémy ve společných prostorách, videointerkomy, evidence vstupů nebo senzory pohybu, kouře či úniku vody. Jejich výhodou je, že fungují nepřetržitě na pozadí, a dokud nenastane riziková situace, uživatel o nich nemusí prakticky vědět. V případě potřeby jej však dokážou včas upozornit a umožnit mu zasáhnout například ještě předtím, než unikající voda vytopí byt o patro níže. To je praktické zejména u investičních bytů a nemovitostí, které majitel běžně neobývá. Jejich stav tak může kontrolovat na dálku a snížit riziko případné pojistné události.

Podobně nenápadnými prvky jsou podlahové vytápění v koupelnách, nástěnné chlazení, klimatizace v podkrovních bytech, kvalitní okna nebo promyšlená akustika. Na fotografiích je zpravidla nepoznáte, přesto zásadně ovlivňují, jak se vám bude v bytě žít. Obzvlášť podceňovaným parametrem bývá akustika. Právě nepříjemné zvukové vjemy, jako je hluk ze schodiště, výtahu nebo od sousedů, totiž dokážou pobyt i v jinak perfektním bytě znehodnotit. Dodatečně se přitom podobné nedostatky řeší jen velmi obtížně. Vzhledem k tomu, že léta v České republice bývají stále teplejší, je stejně důležité myslet také na tepelnou pohodu. Nástěnné chlazení nebo příprava pro instalaci klimatizace jsou dnes u prémiových bytů běžnou součástí zadání, nikoli nadstandardem. Řada těchto prvků se zároveň promítá přímo do provozních nákladů, tedy do částky, kterou majitel platí každý měsíc po celou dobu užívání bytu. Vyšší pořizovací cena bytu s promyšlenými technologiemi se tak může v průběhu let vrátit v podobě nižších měsíčních nákladů a vyššího komfortu bydlení.

Někteří developeři u nových projektů stále častěji počítají také s přípravou na elektromobilitu. Standardně se řeší kapacita přípojky a příprava kabeláže pro nabíjecí stanice tak, aby bylo možné nabíjení doplnit později podle skutečné poptávky rezidentů. Předpřipravená infrastruktura je vždy levnější než dodatečné zásahy do hotového domu a u bytů se stále častěji stává prvkem, na který se kupující dotazují už při první prohlídce. Pozornost je věnována také vybavení společných prostor. Přibývá doručovacích boxů ve vstupních halách i rezervačních systémů pro sdílené zázemí, jako jsou wellness prostory nebo společné terasy.

Historický dům, moderní standard

Technologické inovace už dávno nejsou pouze výsadou novostaveb, přestože si to mnoho lidí stále myslí. Tento mýtus názorně vyvrací například Rezidence PO7SKÁ od developerské skupiny SATPO. Přestože jde o citlivou rekonstrukci historického domu, v němž se podařilo zachovat mosazné prvky, vitráže, původní kování, schodiště i zábradlí, po technologické stránce si objekt s moderními budovami v ničem nezadá. „Rekonstrukce historického domu dnes v ničem nezaostává za novostavbou. Naopak – dokážeme spojit původní architektonické prvky s technologiemi, které klient dnes běžně žádá,“ doplňuje Kateřina Mládková.

Historické domy navíc často nabízejí velkorysé dispozice a světlé výšky, s nimiž se u současné výstavby setkáváme zřídka. Začlenit do nich moderní technologie je sice náročnější na přípravu, protože se vše musí vejít do stávajících konstrukcí a zároveň respektovat původní architektonické prvky, výsledkem je však kombinace, kterou novostavba nabídnout nedokáže. Pro řadu klientů je právě spojení historického charakteru a současného komfortu atraktivnější než čistá novostavba.

Směr dalšího vývoje je přitom jasný. Systémy chytré domácnosti se postupně sjednocují, takže spolu budou moci bez problémů komunikovat zařízení různých výrobců. Rozvíjí se prediktivní údržba, při níž technologie upozorní na blížící se poruchu ještě předtím, než k ní dojde. Přibývá také možností podrobného měření spotřeby v jednotlivých okruzích, díky němuž majitel přesně vidí, kde a kolik energie spotřebovává. Společný jmenovatel těchto novinek zůstává stejný: technologie mají být neviditelné. Nemají vyžadovat pozornost, ale tiše fungovat a šetřit čas i peníze.