ALENA KOTZMANNOVÁ: KRÁLÍK A KRÁLOVNA

Fikce, tajemství, náznak a zpochybňování zdánlivých jistot jsou charakteristickými poznávacími konstantami tvorby Aleny Kotzmannové.

Na českou uměleckou scénu vstoupila tato absolventka VŠUP (Ateliér konceptuální a intermediální tvorby a Ateliér fotografie) koncem devadesátých let dvacátého století. Od samého počátku se zaměřuje na klasickou černobílou analogovou fotografii, kterou v rámci svého konceptuálního přístupu kombinuje s dalšími médii (videa, projekce diapozitivů nebo sekvence již existujících filmových artefaktů). Ve svých instalacích, v nichž využívá i trojrozměrné předměty, pracuje s fotografií jako s objektem. Její fotografie vznikají bez jakékoli digitální manipulace a aranžování, avšak vytváří ireálný svět a reflektují úvahy o samotné podstatě tohoto média.

Alena Kotzmannová

Dalších 7
fotografií

Ze starších prací Kotzmannové lze připomenout fotografický cyklus Dočasná osoba (1997–1998), v němž se autorka skrze současnost snaží spatřit záblesky budoucnosti, nebo fantomatické snímky vylidněné městské krajiny cyklu Klasika (2001–2004), který byl stěžejním dílem výstavy Aleny Kotzmannové „Už to zase začíná“ pořádané GHMP v roce 2006 na Staroměstské radnici.

Nový výstavní projekt Aleny Kotzmannové pro prostor Colloredo-Mansfeldského paláce „Králík a královna“ sestává ze dvou tematicky odlišných instalačních okruhů. První z nich lze charakterizovat jako tradiční sitespecific, v nichž autorka pracuje s představou již přítomných paměťových vrstev starobylého ColloredoMansfeldského paláce. Usiluje o jejich maximální vyznění prostřednictvím jednotlivých instalací, jako je kamuflážová intervence do tapet podtrhující zchátralý stav historické stavby (Sál předků, 1916) nebo projekce zvolna plynoucích mračen akcentující přírodní strukturu mramorových krbových obkladů (Krb, 2016). 

Druhý okruh kontinuálně navazuje na dosavadní tvorbu Aleny Kotzmannové. Jedná se o sérii pěti instalací nazvaných Pokus o znovunalezení skutečnosti III–VII (první dvě série byly vystaveny na předcházejících výstavách v roce 2011 a 2014). Klíč k interpretaci celého cyklu lze spatřovat v tvůrčím postupu autorky, která nejprve vyhledá výchozí iniciační motiv, který ji nějakým způsobem osloví. Může to být pohlednice zachycující anglickou královnu portrétovanou Lucienem Freudem nebo zpráva o kameni přivezeném astronauty z měsíce, ale stejně tak dětský porcelánový hrneček s obrázkem králíka. Následně k danému inspiračnímu motivu Kotzmannová připojuje nově pořízené snímky a další fotografie z vlastního archivu, jako by v její představivosti existoval určitý apriorní předobraz řetězce, jehož jednotlivé chybějící články postupně dohledává.

Principy znovunalézání a redefinování skutečnosti objasňuje autorka sama formou fiktivního rozhovoru s hlavními aktéry výstavy – králíkem a královnou.

Olga Malá

Artist’s statement formou fiktivního rozhovoru

Králík: Tak co mě čeká na výstavě?
A.K.: Některé z instalací navazují na sérii Pokusů o znovunalezení skutečnosti, na kterých dlouhodobě pracuji (od r. 2010) Jedná se o cykly fotografií, tisků a objektů. Základní idea je kombinace nalezených vizuálních motivů, které sestavuji do sérií s fotografiemi z vlastního archivu a nově pořízenými snímky. Výsledné kapitoly, jednotlivé série přibližně 5–15ti fotografií, velkoformátových tisků a objektů mají každá vlastní téma. Témata navazují na mou předchozí uměleckou praxi a dají se shrnout pod pojmy archeologie času, hledání stop budoucnosti v přítomnosti, zkoumání identity prostředí, zpochybňování estetické role fotografie a zároveň vytváření nových významů nečekanými vztahy jednotlivých snímků.

Královna: A jak mám, s dovolením, jednotlivým „pokusům“ rozumět?
A.K.: Každá ze sérií vychází z jednoho nalezeného záběru či objektu, který se pomocí dalších fotografií snažím znovunalézt, znovupojmenovat, redefinovat v aktuálním čase a místě. Pokouším se tak znovunalézt nikoliv skutečnost, kterou původní motiv reprezentuje, ale vizuálně analyzovat základní prvky motivu jako důkazy toho, že skutečnost je obrazy reprezentována vždy nově v závislosti na proměně kontextu. Nechávám na divákovi, jakým způsobem propojí vnitřní vazby mezi jednotlivými předloženými „důkazy“ a ve výsledku je vztáhne k původnímu motivu. Myšlenkové mapy vyplývající z navržených vztahů (následná syntéza) tak vycházejí z individuální i kolektivní zkušenosti. Fotografie je tedy představena zčásti jako doklad existence vnějšího světa, zčásti jako spouštěč asociací divákovy paměti.

Králík: To já mám rád prostory starých paláců, které pomalu ohlodává čas. Ale není výstava současného umění o něčem jiném?
A.K.: Tato výstava se obrací k prostoru, pro který je připravena. Nehodlá s ním splynout, ale nezaujímá ani kritickou pozici. Architektura a výzdoba Colloredo-Mansfeldského paláce vykazuje vysokou míru přítomnosti historických prvků s dalšími vrstvami úprav, adaptací, zásahů různorodých stylů a kvalit. Sály a chodby si udržují vznešenost a obřadnost sídla, které přes veškerou reprezentativnost udržuje návštěvníka v představě vstupu do něčího soukromí. Opuštěnost sálů dříve nepochybně naplňovaných jak objekty a předměty, tak činnostmi a ruchem nejrůznější povahy, vyvolává dojem ztraceného času, jistou timeabsence disorder (poruchu způsobenou nejistotou časové příslušnosti).

Královna: Ale co s takovými prostory naděláš?
A.K.: Pokouším se vstoupit do prostoru v roli někoho, kdo hledá vazby mezi minulostí, přítomností a budoucností. Dům je situován v centru města s kosmopolitní historií, provizorní přítomností a nejasnou budoucností. Tento prostor je pro mě výzvou vnášet a pokládat, vřezávat a připevňovat objekty a obrazy, které jako by vystupovaly z nitra zdí, podlah a stropů a odhalovaly nečekané možnosti znovuuspořádání jak místa, tak času.

Králík a královna: Znovuuspořádání, znovuuspořádání, ale ve jménu čeho?
A.K.: Geometrie versus ornament, reprezentativní versus intimní zóna – to by mohly být klíčové pojmy vymezující instalace Pokus o znovunalezení skutečnosti V., Pokus o znovunalezení skutečnosti III., Pódium, Krb a Sál předků. Tyto instalace společně s dalšími „pokusy“, zejména pak v tanečním sále instalovaným Pokusem o znovunalezení skutečnosti VI., jsou nejen pokusy o znovunalezení skrytých kontextů a vazeb mezi příčinami a následky zobrazovaných skutečností, ale především pokusy o maximální splynutí mojí volné tvorby a reakce na aktuální místo. Mnohdy úsporná forma vyjádření (například instalace Krb) symbolizuje gesto osvobození vlastního tvůrčího ega i osvobození návštěvníka od nutkání se za každou cenu vyjádřit ke komplikované situaci prostoru. Mým záměrem je naznačit směr, poukázat na kvalitu prostoru pro jeho další existenci. Snažím se provádět hypotetickou rekonstrukci místa, napojenou díky použitým obrazovým motivům ze vzdálených míst na dávnou kosmopolitní minulost – a to v naději, že přidat jednu další vrstvu není pouhým potvrzením statutu quo, ale krokem směrem k budoucnosti.

Alena Kotzmannová

Kurátorka výstavy: Olga Malá
Grafické řešení: Jan Šerých
Redakce textů a anglický překlad: Vladimíra Šefranka Žáková
Instalace a produkce, vedoucí: Diana Brabcová
Marketing, vedoucí: Miroslav Koláček
PR, vedoucí: Michaela Vrchotová
Vzdělávací programy, vedoucí: Lucie Haškovcová

Poděkování: hunt kastner

Mediální partneři: Art & Antiques, Art for Good, ArtMap, Český rozhlas, Literární noviny, Radio 1

Místo konání: Colloredo-Mansfeldský palác, Karlova ulice 189/2, Praha 1
Termín konání: 19. 10. 2016–29. 1. 2017
Otvírací doba: út–ne 10:00–18:00
Vstupné: 60 Kč plné (dospělí) / 30 Kč snížené (studenti, senioři)
Kontakt pro novináře: Michaela Vrchotová, +420 725 818 721, vrchotova@ghmp.cz
Další informace: www.ghmp.cz, www.facebook.com/GHMP.cz